Kvůli čemu předete?

28. dubna 2016 v 12:12 | -joe- |  Miscellanea
Ať už člověk má nebo nemá kočky rád, nejspíš už každý přišel s nějakou do styku. Vybavíte si, jaké to je, když kočka přede? Když docela jemně, nebo někdy až velmi výrazně a hlasitě vrní? Má to v sobě jisté kouzlo.


Kočky předou v situacích, které jsou jim příjemné. Dalo by se říci tehdy, kdy jsou šťastné. Například, když jim chystáte jídlo, to se vám otírají o kotníky a předou, nebo když vám leží na klíně, stočené do klubíčka, a nechávají se hladit.

Kdybyste mohli příst vy, v jakých chvílích by to bylo? Zní to jako jednoduchá otázka, ale zkuste se nad tím opravdu na chvíli zamyslet. Lidé často čekají na "něco", co je udělá šťastnými. Věří, že až se přestěhují, až budou mít nové auto, lepší práci, partnera, děti, více peněz, slávu, budou šťastní. Ono štěstí se pak ale často nedostaví, protože zisk nějaké věci nás sám o sobě šťastnými učinit nemůže.

Vraťme se ke kočkám. Kdyby kočka snila o novém pelíšku, myslíte, že by nikdy nepředla až do doby, než by pelíšek dostala, a od té doby by předla nonstop až do smrti? To zní hloupě, že? Myslím si, že u lidí je to podobně. Nový dům nám nepřinese zaručené štěstí na vždy. Štěstí je něco, co prožíváme v určitém okamžiku, krátkém okamžiku. Z domu tak můžeme mít radost třeba dva dny, ale pak zjistíme, že v novém domě máme stejné problémy se svými "spolubydlícími" jako ve starém, malém bytě. A štěstí je pryč.

Je mnohem výhodnější zaměřit se v životě na maličkosti, opravdu malé maličkosti, a stavět svou spokojenost na nich. Kdybych uměla příst, určitě bych předla nad hrnkem dobré kávy, nad hezkým západem slunce, nad čerstvým jarním vánkem, při posezení s dobrými přáteli, při objetí, při poslechu hudby nebo se psem stuleným na mém klíně. Jsou to jednoduché, malé věci, které se stávají denně. Pokud si takové věci uvědomíme a budeme je prožívat naplno, namísto přemýšlení o milionu jiných věcí, které zrovna teď nemáme, můžeme si své štěstí vytvořit dvacetkrát za týden, a ne jen o Vánocích.
Spousta lidí čeká na úspěch a myslí si, že až jej dosáhnou, budou šťastní. Často to ale bývá právě naopak - šťastný a spokojený člověk spíše dosáhne úspěchu než někdo věčně zakaboněný. Nevšimli jste si třeba, že když jste šťastně zadaní, objevuje se kolem vás mnohem více nápadníků než v době, kdy jste sami, nešťastní a zoufalí? :o)

Pro zájemce o tuto tematiku, duchovno, štěstí a osobní rozvoj v kombinaci s lehkým, milým čtivem vřele doporučuji druhou knihu o Sněžné lvici spisovatele Davida Michieho Dalajlamova kočka a umění příst. Stejně jako první díl kniha nabízí inspiraci ke změně životního postoje a zároveň je psána velmi čtivým, odpočinkovým stylem, takže vás nečeká žádný dril a návod jako z učebnice. :o)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Victoria Renkse Victoria Renkse | Web | 28. dubna 2016 v 14:03 | Reagovat

Pěkný článek i blog

2 venca venca | 5. srpna 2016 v 14:42 | Reagovat

Dobrá knížka, už to má i třetí díl tak mrkni;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama